Finanční gramotnost je dovednost, kterou každý z nás potřebuje k tomu, aby mohl efektivně spravovat své finance, rozhodovat se v peněžních záležitostech a zajišťovat si finanční stabilitu do budoucna. Položme si však otázku, zda je výuka finanční gramotnosti na školách dostatečná a jestli mladí lidé vstupují do světa dospělosti s potřebnými finančními dovednostmi.
Proč je finanční gramotnost tak důležitá?
S rostoucími životními náklady, různými možnostmi investic či snadným získáním produktů, jako je půjčka na účet, je klíčové, aby každý jedinec uměl správně hospodařit se svými penězi. Chyby, kterých se totiž v této oblasti dopouštíme, mohou mít dlouhodobé důsledky.
Mnoho mladých lidí si například bere první půjčky bez hlubšího porozumění podmínkám úvěru nebo výši úroků. Často je také zaskočí neočekávané výdaje a snadno spadnou do dluhů.
Stav finanční gramotnosti v Česku
Ve školním prostředí se v České republice finanční gramotnost učí, avšak zdaleka ne všude na dostatečné úrovni. Podle posledních průzkumů mnoho škol věnuje finanční výchově jen malou část výuky, a to často jen v rámci jiných předmětů, jako je matematika nebo občanská nauka. Tento přístup je problémový, protože nedává studentům ucelený a praktický pohled na finanční svět.
Důležité je, aby mladí lidé získali nejen teoretické znalosti, ale především praktické dovednosti, které mohou uplatnit v každodenním životě. Například pochopení rozpočtování, spoření, investování či porozumění úvěrům by mělo být základem výuky. Bohužel se stává, že právě tyto klíčové oblasti se ve školách často opomíjejí.
Jaké jsou důsledky nízké finanční gramotnosti?
Jedním z důsledků nedostatečné výuky je to, že mladí lidé dělají stále tytéž chyby. Mezi nejčastější finanční chyby mladých patří:
- půjčování si peněz na zbytečné věci, jako jsou nejnovější mobilní telefony, nepotřebné oblečení podle poslední módní vlny či předražené dovolené,
- neznalost rozdílů mezi „dobrými“ a „špatnými“ dluhy a z toho plynoucí nevhodné zadlužování se,
- neschopnost spořit a plánovat výdaje,
- přílišné spoléhání se na kreditní karty a další formy krátkodobého financování.
Tyto chyby však můžeme snadno eliminovat, pokud by studenti prošli důkladnější výukou finanční gramotnosti. A to jak na školách základních, tak i na školách středních.
Jak zlepšit výuku finanční gramotnosti?
Je evidentní, že výuka finanční gramotnosti potřebuje výrazné zlepšení. Jak tedy zajistit, aby mladí lidé lépe porozuměli financím a vyhnuli se zbytečným chybám?
Učitelé by v prvé řadě měli finanční gramotnost vyučovat na základě reálných situací a dat. Studenti by si měli zkoušet sestavovat rozpočet, simulovat investice nebo pochopit, jak fungují úroky u půjček.
Bylo by také jistě velmi žádoucí, kdyby se finanční gramotnost stala na školách samostatným a povinným předmětem, který bude mít jasně danou strukturu a výstupy. Jen tak lze dlouhodobě a udržitelně zajistit, že všichni studenti dostanou stejnou příležitost se v této oblasti vzdělat.
Do výuky by také mohlo přinést důležité zkušenosti z praxe zapojení expertů z finančního sektoru. Odborníci z řad finančních poradců či zástupců bank by pro děti jistě připravili zajímavé a poutavé workshopy a přednášky, které by studentům přinesly mnoho zajímavých a užitečných informací.
Nezapomeňme také na rodičovskou podporu. Rodiče hrají stěžejní roli ve vzdělávání svých dětí. Bez nich by výuka finanční gramotnosti nikdy nestála na pevných základech a je proto důležité, aby se na rozvoji finanční gramotnosti svých dětí ve velké míře podíleli.
Jaké kroky tedy mohou podniknout rodiče?
Děti se často učí pozorováním chování svých rodičů. Pokud rodiče zodpovědně hospodaří s penězi, plánují své výdaje a vyhýbají se dluhům, je pravděpodobné, že i jejich děti budou následovat tento příklad. Je důležité otevřeně hovořit o finančních rozhodnutích v rodině a vysvětlit dětem, proč je důležité například spořit, než si koupíme něco dražšího.
Čím dříve rodiče začnou své děti učit o penězích, tím lépe. I malé děti mohou pochopit základní koncepty, jako je hodnota peněz, spoření a plánování. Když např. dítě dostane kapesné, rodiče mu mohou vysvětlit, že část peněz může utratit a část by mohlo odložit na později. Pak mu mohou vysvětlit, jaké benefity z toho pro něj do budoucna plynou.
Dobré je také dětem vysvětlovat, že peníze nejsou samozřejmostí a že jsou výsledkem práce. Starší děti můžeme motivovat k tomu, aby si přivydělaly brigádami, čímž se naučí nejen hodnotit vydělané peníze, ale také plánovat, jak s nimi naložit.
Skvělý způsob, jak děti naučit základům hospodaření s penězi, je dávat jim kapesné. Kapesné však spojujte s odpovědností – děti by měly vědět, že si z něj musí plánovat své výdaje. Mohou si tak vyzkoušet, jaké to je, když si musí na něco našetřit. Ostatně spoření je jednou z nejdůležitějších lekcí. Rodiče mohou dětem ukázat, jak si stanovit cíle a postupně šetřit na větší nákupy nebo investice. Spořicí prasátko či lépe dětská peněženka a později bankovní účet jsou skvělými nástroji pro to, aby děti pochopily, jak se peníze zhodnocují a jak je důležité neutratit vše najednou.
Jakmile děti začnou mít větší příjmy, například z brigád nebo kapesného, můžeme je učit, jak si vytvořit svůj vlastní jednoduchý rozpočet. Děti se tak naučí rozdělovat své příjmy na různé kategorie, jako jsou úspory, výdaje a zábava, a pochopí, že finance je třeba řídit systematicky.
Když jsou děti starší, je důležité jim vysvětlit, jak fungují dluhy, půjčky a úroky. Mnoho mladých lidí se potýká s problémy, protože si berou úvěry, aniž by pochopili důsledky. Proto je důležité hovořit s dětmi o nebezpečích, které se za dluhy skrývají, i o tom, jak se jim vyhnout.
A v neposlední řadě je zásadní v dětech podpořit kritické myšlení o reklamě a marketingu. Reklama je všude okolo nás a často nás ovlivňuje v rozhodování o našich nákupech. Rodiče mohou své děti naučit, jak kriticky přistupovat k reklamním sdělením a nerozhodovat se impulzivně, ale přemýšlet o tom, zda daný produkt skutečně potřebují.
Finanční gramotnost je jedním z nejdůležitějších prvků vzdělání, který však bohužel často opomíjíme. Ačkoliv se české školství snaží mladým lidem předávat potřebné znalosti, výuka je mnohdy nedostatečná a zaměřená spíše na teoretické než praktické dovednosti. Je proto bezesporu potřeba zlepšit obsah i strukturu výuky finanční gramotnosti a zapojit také v co největší míře rodiče. Tomu snad dopomůže i dostatečná osvěta.
