Slovníček pojmů

BRKI

BRKI je bankovní registr klientských informací, ve kterém si finanční instituce (podnikatelské společnosti, které nabízí finanční služby) zjišťují informace o potenciálních klientech a hodnotí společně s dalšími údaji jejich solventnost (platební schopnost).

BRKI shromažďuje informace o bonitě (převrácená hodnota úvěrového rizika, která vyjadřuje důvěryhodnost jak už firmy, jednotlivce, tak i obce nebo státu) a platební morálce klientů (včasné placení finančních závazků). Díky BRKI mohou banky i nebankovní finanční instituce při žádosti o poskytnutí finančních prostředků o svém potenciálním zákazníkovi zjistit výši jeho závazků, a zda v minulosti své závazky platil řádně a včas.

Dále jsou zde zpracovávány a uchovávány údaje, jako například identifikační údaje o klientovi, údaje o finančních závazcích klienta a o plnění / neplnění daných závazků.

V bankovním registru se nachází každá fyzická osoba, tedy občan, nebo fyzická osoba podnikající, která má s některou členskou bankoufinanční institucí nebo stavební spořitelnou uzavřenou úvěrovou smlouvu, nebo ji v minulosti uzavřenou měla, či o uzavření úvěrové smlouvy teprve žádá. Může se jednat například o hypotéku, stavební spoření, spotřebitelský úvěr, kontokorent, kreditní kartu nebo třeba povolený debet.

V registru jsou také vedeny fyzické osoby, které o úvěr či o vydání kreditní karty teprve žádají. V BRKI ale nejsou vedeny údaje o firmách.

Všechny údaje v BRKI jsou pravidelně aktualizovány, a to 1x za měsíc. Zároveň jsou všechny údaje systémem uchovávány po dobu trvání finančního závazku a další 4 roky po jeho ukončení.

Po uplynutí této doby jsou informace automaticky trvale vymazány. Vymazání závazku předčasně BRKI neumožňuje a to ani v případě, kdy jste zde byli uvedeni neoprávněně.

Jsou informace z registru BRKI dostupné veřejnosti?

Údaje, které shromažďuje BRKI, jsou dostupné pouze těm finančním institucím, které podepsaly smlouvu s provozovatelem daného registru a které splňují řadu smluvních závazků, které jsou kontrolovány.

Informace jsou rovněž dostupné těm subjektům (fyzickým osobám, právnickým osobám), které žádají o některý z úvěrových produktů, případně už nějaký produkt využívají.

Jaké konkrétní údaje jsou v registru BRKI evidovány?

Ke každé fyzické osobě nebo fyzické osobě podnikající jsou v registru kromě jménarodného čísla / identifikačního čísla a adresy, uvedeny také základní informace. Základní informace obsahují údaje o tom, jak a kolik celkem fyzická osoba nebo fyzická osoba podnikající splácí či v minulosti splácela.

Konkrétně je to údaj, který se týká počtu úvěrových smluv, které daná osoba má, výše částek jednotlivých úvěrů a výše pravidelných splátek.

Dále jsou v registru uvedeny informace o splácení těchto závazků v minulosti a info o jejich zajištění. Registr dále obsahuje údaje o tom, zda daná osoba právě nežádá o nějaký úvěrový produkt.

O BRKI

Bankovní registr klientských informací vznikl v roce 2002 a spadá do podsystému Centrálního registru dlužníků. Provozuje jej společnost CBCB (Czech Banking Credit Bureau), na jejíchž stránkách je možné získat informace ohledně registru dlužníků (www.cbcb.cz).

Likvidita

Likvidita

Likvidita, nebo také likvidnost znamená platební schopnost fyzické nebo právnické osoby splácet finanční závazky a to spíše v krátkodobém horizontu. V užším slova smyslu bývá užívána tzv. absolutní likvidita, která vyjadřuje schopnost různých aktiv (majetku podniku) se rychle přeměnit bez větších ztrát v peníze a tím firmě posloužit k úhradě závazků.

Ukazatelé likvidity

  • Ukazatel peněžní likvidity (likvidita I. stupně)
  • Ukazatel pohotové likvidity (likvidita II. stupně)
  • Ukazatel běžné likvidity (likvidita III. stupně)

Ukazatel peněžní likvidity

Ukazatel peněžní likvidity, případně okamžitá likvidita, v běžné řeči nazývána termínem cash ratio (hotovostní poměr), je vypočítána jako poměr mezi hotovostí a krátkodobými závazky (závazky, které jsou splatné do 1 roku).Hotovostí jsou myšleny peníze na účtě a v pokladně, ceniny (poštovní známky, kolky…) atp.

Ukazatel pohotové likvidity

Ukazatel pohotové likvidity, v běžné řeči nazýván termínem quick ratio (rychlý poměr), je poměr mezi tzv. pohotovými oběžnými aktivy a krátkodobými závazky.Pohotová oběžná aktiva zahrnují oběžná aktiva (majetek) po odečtu zásob (materiál, zboží..) a nedobytných pohledávek.Pojem “nedobytná pohledávka” může být chápána jako promlčená pohledávka, nebo insolvence – platební neschopnost dlužníka.

Ukazatel běžné likvidity

Ukazatel běžné likvidity, v běžné řeči nazýván termínem current ratio / working capital ratio (běžný poměr), je poměr mezi oběžnými aktivy (krátkodobým majetkem) a krátkodobými závazky, které jsou splatné do 1 roku. Ukazatel vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, tzn. kolikrát je firma  schopna uspokojit své věřitele a to v případě, že by proměnila veškerá svá oběžná aktiva na peněžní prostředky v daném okamžiku.

NRKI

NRKI je nebankovní registr klientských informací, ve kterém si finanční instituce (podnikatelské společnosti, které nabízí finanční služby) zjišťují informace o potenciálních klientech a hodnotí společně s dalšími údaji jejich solventnost (platební schopnost). NRKI (stejně jako bankovní registr klientských informací – BRKI) obsahuje seznam fyzických osob podnikajících a fyzických osob a navíc také údaje o osobách právnických (tzn. o obchodních společnostech), které mají s některou členskou bankou nebo stavební spořitelnou uzavřenou úvěrovou smlouvu, nebo ji v minulosti uzavřenou měly, či o uzavření úvěrové smlouvy teprve žádaly. Může se jednat například o hypotéku, stavební spoření, spotřebitelský úvěr, kontokorent, kreditní kartu nebo třeba povolený debet.   V registru jsou také vedeny fyzické a právnické osoby, které o úvěr či o vydání kreditní karty teprve žádají.

Jsou informace z registru NRKI dostupné veřejnosti?

Údaje, které shromažďuje NRKI, jsou dostupné pouze těm finančním institucím (bankám ale i nebankovním institucím), které podepsaly smlouvu s provozovatelem daného registru a které splňují řadu smluvních závazků, které jsou kontrolovány. Informace jsou rovněž dostupné těm subjektům (fyzickým osobám, právnickým osobám), ať už bankovním nebo nebankovním, které žádají o některý z úvěrových produktů, případně už nějaký produkt využívají (úvěr, půjčka..).

Jaké konkrétní údaje jsou v registru NRKI evidovány?

Ke každé fyzické osobě nebo právnické osobě jsou v registru kromě jménarodného čísla / identifikačního čísla a adresy, uvedeny také základní informace. Základní informace obsahují údaje o tom, jak a kolik celkem fyzická osoba nebo právnická osoba splácí či v minulosti splácela.

Konkrétně je to údaj, který se týká počtu úvěrových smluv, které daná osoba má, výše částek jednotlivých úvěrů a výše pravidelných splátek.

Součástí je také informace o splácení závazků v minulosti a informace o jejich zajištění. Registr dále obsahuje údaje o tom, zda daná osoba právě nežádá o nějaký úvěrový produkt.

O NRKI

NRKI vznikl v roce 2005 a jeho provozovatelem je společnost CNCB (Czech Non-Banking Credit Bureau), kterou vlastní sedm vedoucích leasingových a splátkových společností (UniCredit Leasing CZ, a.s., ČSOB Leasing, a.s., Moneta Money Bank, a.s. a další). CRIF (Czech Credit Bureau) zajišťuje organizační a technickou podporu NRKI (www.cncb.cz).

Platební schopnost

Platební schopnost je jeden z faktorů, který je brán v potaz při schvalování úvěru u bank a nebankovních úvěrových společností. Určuje schopnost soukromé anebo právnické osoby splácet závazky (z krátkodobého i dlouhodobého hlediska). 

Platební schopnost má tak zásadní vliv na míru rizika, kterou úvěrová společnost musí podstoupit. Úvěrové společnosti tak zkoumají schopnost subjektu splácet závazky z krátkodobého (pak mluvíme o tzv. likviditě) i dlouhodobého hlediska (pak mluvíme o tzv. solventnosti klienta).

Respektive solidní poskytovatel spotřebitelského úvěru je ze zákona povinen ověřit s odbornou péčí a důsledně schopnost žadatele o úvěr splácet daný úvěr, a to i v zájmu žadatele, aby tak předcházel jeho předlužení.

Je oprávněn požadovat od žadatele informace a podklady potřebné k ověření jeho platební schopnosti. Poskytovatel úvěru (úvěrová společnost) je oprávněn, je-li to nezbytné, nahlédnout do dostupných klientských databází či registrů úvěrových informací ke kontrole platební schopnosti a morálky žadatele.

RPSN

RPSN, tzv. roční procentní sazba nákladů, udává výhodnost úvěru, o který uživatel žádá. 

Jedná se o procentní vyjádření podílu z dlužné částky, který zaplatí žadatel navíc, a zahrnuje splátky, správu úvěru a další výdaje spojené s čerpáním úvěru či půjčky (poplatky za uzavření smlouvy, pojištění schopnosti splácet nebo třeba poplatky za převody peněžních prostředků atd.).

RPSN je vhodným ukazatelem ve chvílí, kdy žádáte o půjčku či úvěr. RPSN je uváděno výhradně na roční bázi.

Jak vypočítat RPSN

Pro výpočet RPSN (roční procentní sazby nákladů) potřebujeme znát zejména:

  • výše poskytnuté půjčky
  • výše splátky
  • počet splátek

Ukázka výpočtu RPSN:

Půjčka na jeden rok bez průběžných splátek a jakýchkoli poplatků činí 100 000 Kč a má být splacena do jednoho roku (např. od 1.1. 2017 – 1.1. 2018). Dlužník musí vrátit 110 000 Kč.

RPSN vypočteme tedy tak, že budoucí hodnotu půjčky, v našem případě 110 000 Kč, vydělíme výší půjčované částky, v našem případě 100 000 Kč a odečteme 1 (jeden rok) – finální číslo vynásobíme 100, abychom dostali číslo v procentech.

Tedy – 110 000/100 000 = 1,1

1,1 – 1 = 0,1

0,1*100 = 10 %

RPSN v našem případě činí 10%.

SOLUS

SOLUS je zájmové sdružení právnických osob, jehož cílem je přispívat k prevenci předlužování klientů, prevenci růstu počtu dlužníků v prodlení atp.

SOLUS kontrolují v podstatě všichni poskytovatelé půjček a někteří se i na základě informací z tohoto registru rozhodnou, zda půjčku či úvěr schválí, nebo nikoli.Finanční instituce, které nabízejí finanční služby, se mohou i na základě dostatečné výše příjmů nebo ručitele rozhodnout pozitivně, i když žadatel o půjčku nebo třeba úvěr má “vroubek” například v podobě nesplaceného dluhu. V tomto případě je ovšem šance pouze u nebankovních společností.Informace, které SOLUS získá, jsou viditelné po dobu 3 let, následně se záznamy mažou.

Jak zjistím, zda jsem v registru SOLUS?

Na oficiálních stránkách registru (www.solus.cz) si můžete zažádat o výpis z registru a to buďto elektronickou formou (SMS) nebo v listinné podobě. Cena za výpis se odvíjí od požadované formy.

SMS výpis z registru SOLUS

Vhodné když: potřebujete rychle ověřit vaše aktuální záznamy v negativním Registru FO.

Za SMS zaplatíme v první řadě za tzv. SIN kód, který je nutný zaplatit předem a to bankovním převodem (z důvodů identifikace).Za tento požadavek zaplatíme 30 Kč a SIN kód nám přijde jako SMS do mobilu.

Následně si objednáme výpis z registru.

Objednávací SMS je placena dle tarifu vašeho operátora.Je zde možnost stáhnout si aplikaci SOLUS (pouze pro Android), díky které získáme výpis levněji. S aplikací SOLUS zaplatíme za přijetí 1. výpisu v elektronické podobě 99 Kč, za druhou a každou další potom zaplatíme 30 Kč.Bez této aplikace zaplatíme 99 Kč za první a za druhou a každou další taktéž 99 Kč.

Písemný výpis z registru SOLUS

Vhodné když: chcete získat listinu s přehledem všeho, co o vás registry SOLUS evidují.

V rámci tohoto výpisu získáte (jako fyzická osoba) veškeré informace, které o vás registry SOLUS evidují, jak už výpis z negativním Registru FO, tak i výpis z Pozitivního registru.

Pokud jste fyzická osoba podnikající, tak v rámci písemného výpisu z registru SOLUS získáte výpis z negativního Registru FO, výpis z negativního Registru IČ a výpis z Pozitivního registru.

V případě, že jste právnická osoba získáte výpis z negativního Registru IČ a výpis z Pozitivního registru

Ve všech těchto případech je cena jednotná a to 221 Kč

Kdo používá registr SOLUS?

  • Pojišťovny
  • Distributoři energií
  • Bankovní i nebankovní společnosti
  • Mobilní operátoři

Solventnost

Solventnost či solvence znamená platební schopnost fyzické nebo právnické osoby splácet finanční závazky a to v dohodnutých lhůtách a spíše dlouhodobém horizontu. 

Opakem solvence je pak insolvence (platební neschopnost).Solventnost je pouze předpokladem dobré platební morálky, ale ne její zárukou.

Solventnost se dá rozdělit do následujících skupin:

  • Krátkodobá solventnost – likvidita firmy. Schopnost firmy či podniku dostát svým krátkodobým finančním závazkům, které jsou splatné do 1 roku.
  • Dlouhodobá solventnost – schopnost firmy dostát svým dlouhodobým finančním závazkům, které jsou splatné nad 1 rok.

Úrok

Úrok je částka, kterou dlužník zaplatí navíc za půjčení peněz od věřitele (finanční instituce).

Úrok v podstatě vyjadřuje projev časové preference – věřitel půjčí dlužníkovi finanční částku, kterou může dočasně postrádat a dlužník vrátí věřiteli finanční částku (jistinu) navýšenou o úroky. Výši úroků určí věřitel.

Velikost úroku se vyjadřuje pomocí termínu úroková míra.

Jak se úrok počítá

Pro výpočet úroku je nezbytné znát následující údaje:

  • jistina (kapitál, z něhož je úrok počítám)
  • sazba (úroková sazba udávaná v procentech a to většinou za rok – p.a.)
  • čas (délka úročení – většinou v letech)

Jak se úrok počítá:

Jistina činní 130 000 Kč, úroková sazba je 6% p.a. a délka úročení je 1 rok

130 000*6*1 = 1 560 000

Po vydělení tohoto čísla – 1 560 000/100 – dostaneme 7 800.

Finální číslo – 7 800 – nám udává výši úroku za jeden rok.

Základní pojmy

Jistina

  • Je základní peněžní částka, která byla poskytnuta za účelem půjčení, nebo tvořila vklad.
  • K jistině se následně připisují úroky, jenž jsou odměnou za její poskytnutí a tvoří tak příslušenství jistiny.

Sazba

  • V ekonomickém slova smyslu je sazba (většinou úroková) chápána jako měřítko ceny peněz.
  • Úroková sazba je procentním vyjádřením zvýšení půjčené částky a to za určité časové období.

Úroková míra

Úroková míra vyjadřuje velikost úroku a je udávána v %

Úroková míra je procentním vyjádřením zvýšené půjčené částky za určité časové období a odvíjí se od několika faktorů.

Jedním z faktorů je riziková prémie – čím vyšší je riziko nesplacení úvěru nebo půjčky, tím více bude požadovat věřitel od dlužníka jako kompenzaci (náhradu škody).

Druhým z faktorů je čistá úroková míra. Úroková míra je ovlivněna inflací (nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb).

Tím je myšleno, že kdykoli věřitel předpokládá, že kupní síla peněz klesne nějakou měrou v uvažovaném období (doba, ve kterou věřitel poskytne finanční částku dlužníkovi), tak bude od dlužníka žádat vyšší sumu, aby mu tuto ztrátu nahradil.

V neposlední řadě působí na velikost úrokových měr také centrální banka.

Úroková sazba

Úroková sazba je měřítko ceny peněz, která určuje kolik z jistiny musí dlužník za předem smluvně stanovenou dobu věřiteli za půjčku nebo úvěr zaplatit.

Úroková sazba vyjadřuje procentní zvýšení půjčené částky (jistiny) za konkrétní časové období. Znamená to tedy, o kolik peněz navíc zaplatí dlužník z jistiny (půjčené částky) věřiteli za půjčku či úvěr.

Procenta vyčíslují částku, kterou zaplatí dlužník finanční instituci, která poskytuje úvěr nebo půjčku. Finanční instituce je podnikatelská společnost, která poskytuje finanční služby a nabízí finanční produkty – úvěry, půjčky. Většinou se jedná o tzv. fixní procento (stálé / neměnné), ale je i možnost tzv. proměnlivé úrokové sazby (finanční instituce může procento zvýšit / snížit / změnit).

Úroková sazba neobsahuje poplatek za vyřízení úvěru / půjčky ani další poplatky. Tyto informace obsahuje RPSN (roční procentní sazba nákladů).

RPSN v kostce udává procentní podíl z dlužné částky, který musí dlužník zaplatit za období jednoho roku za správu, splátky a další výdaje spojené s půjčkou nebo úvěrem. RPSN stejně jako úroková sazba, vychází z jistiny (základní peněžní částka, která byla poskytnuta k půjčce či úvěru a je považována jako základ).

Jak vypočítat úrokovou sazbu

Základní informace, ze kterých vycházíme, jsou:

  • dlužná částka (jistina)
  • budoucí hodnota dlužné částky (jistiny)
  • časový úsek

Díky těmto údajům jsme schopni vypočítat, kolik % bude úroková sazba.

Ukázka výpočtu úrokové sazby:

Jistina je 140 000 Kč, budoucí hodnota dlužné částky činí 147 000 Kč a časový úsek si stanovíme na 3 roky.

V prvním kroku si stanovíme vzorec, podle kterého úrokovou sazbu vypočítáme:

i=n√Kn / K0−1,

kde i je úroková sazba, n časový úsek, Kn budoucí hodnota kapitálu a Ko současná hodnota kapitálu.

Po dosazení částek do vzorce a vynásobení 100, abychom dostali procentní vyjádření, dostaneme 1,64%, což je naše úroková sazba, kterou se úročí dlužná částka a to každý rok, pokud finanční instituce neurčí jinak.